28.A žili šťasně až do smrti...a nebo ne? 2/2

8. února 2010 v 11:59 | Alysha a Aňulka |  Navždy uvězněná
Alysha: To jste se lekli co?? Tak dlouho bychom vás čekat nenechaly!!
Aňulka: Dělaly jsme si z vás legraci...máte to tady dneska, ne za týden..


Alysha Alexandra fionn:
Kostel byl velmi, ehm... prostorný a takový útulný!! Líbilo se mi tady. Mezi lavičkami vedla široká ulička k oltáři. U oltáře byli lavičky posazené do kruhu. Za oltářem byly obrovské varhany a okolo nich bylo podium kde stál sbor. Na stropě byly lustry ze svícny. Fakt úžasný místo!!! Výjimečně se mi líbilo něco, co vybrala matka.
,,Co tomu říkáš?" podívala se na mě a stleskla ruce.
,,Je to naprosto úchvatné!!"
Musela jsem zářit jako sluníčko. Obě jsme se koukali a matka mě objala okolo ramen. Měla s tím trochu problém, protože já byla o pár centimetrů větší.
,,Měli bychom začít zdobit, " přičarovala nějaké tašky.
V jedné byly malé bílé jakoby závoje a v té druhé zelené květiny ovázané bílou mašličkou.
,,Já naaranžuji ty závoje a ty na to připíchneš ty květiny, " řekla a začala to uvazovat. Nemohla to udělat kouzlem??!! Se s tím tady budeme prcat dvě hodiny!!! Bylo už osm večer a my jsme byli teprve v polovině!! Už mě to nebavilo a tak jsem chtěla něco vymyslet.
,,Mamí, jsem unavená!! Pojď domů!" začala jsem škemrat jak malé děcko. S úsměvem se na mě podívala a postavila se.
,,Máš pravdu. Zítra tě čeká tvůj velký den, " řekla a mávla hůlkou. Všechno bylo ozdobené. Mohla jsem děkovat Bohu, že to udělala hůlkou.

Když už jsme byli doma, všimla jsem si, že Sirius něco řeší s Joshem v kuchyni. Tak jsem mohla jít nahoru k té huse. Zaklepala jsem a ozvalo se divné dále. Otevřela jsem dveře a všude byly poházené šaty. Byla jen v kraťáskách a v podprsence.
,,Já můžu přijít jindy, " ukázala jsem na dveře.
,,Ne, v pohodě. Máme nakázáno vybrat šaty, tak to uděláme teď!" řekla a ukázala na pár šatů.
,,Já ti řeknu pravdu. Vezmi si šaty, jaké chceš. A jestli nebudou vhodné pro rodiče, tak to sveď na mě, že jsem ti řekla, že si máš vzít ty." oznámila jsem jí to a odešla do svého pokoje. Když jsem vešla do pokoje a uviděla jsem tu obrovskou postel, chtěla jsem do ní okamžitě skočit. Jenže z mé koupelny vyšel Regulus a já na něj koukala jako na Boha. Vždyť má svůj pokoj.
,,Co tady děláš?" prostě jsem tu otázku musela říct.
,,Musel jsem tě jít pochválit..." Tak teď jsem ho nechápala. ,,To divadélko bylo dobré a divím se, že vám ho zbaštili." pousmál se. Já fakt ten jeho úsměv žeru.
,,Díky. Divadélka mi jdou moc dobře, " upozornila jsem ho. Nějak jsem nezareagovala a ucítila jsem jeho horký dech na mém krku.
Chtěla jsem ho odstrčit, ale byl silnější než já. Já mu začala svýma studenýma rukama bloudit pod košilí. Cítila jsem, jak rukama zajel ke knoflíku u kalhot a snaží se ho odepnout. Nechtěla jsem to a tak jsem ho největší silnou odstrčila.
Smutně se na mě podíval.
,,Počkej si do zítřka, " políbila jsem ho na šťastnou cestu do jeho pokoje.
Naložila jsem se do vany a šla hned spát. Zítra mě čeká velký den.

Tak krásný sen jsem měla, dokud mě někdo neprobudil. Když jsem otevřela oči, tak jsem uviděla modré kukadla matky.
,,Alysho!Vstávej!!" zvyšovala hlas. Je ráno! Já chci spát!!!
,,Copak hoří?" zeptala jsem se a posadila se.
,,Je deset hodin!A obřad začíná ve dvanáct!!!" zařvala na mě. Svatba!!! Úplně jsem zapomněla!!! Vletěla jsem rychle do koupelny a trochu se učesala. Oblíkla jsem si na sebe svůj saténový krátký župan a běžela dolů si něco malého vzít. Do jídelny jsem vletěla jako velká voda a všichni na mě koukali. Vzala jsem si koblihu, kousla jsem si a zapila to Regulovým čajem. Reg se mi smál a tak jsem ho políbila na tvář. Běžela jsem zase nahoru a v pokoji byla nějaká ženská s mámou.
Podle toho jak vypadala, jsem usoudila, že to byla kadeřnice a kosmetička. Nemohla jsem se dočkat! Už jsem seděla v křesílku a čekala co semnou udělají její magické ručičky. Pořádně si mě prohlídla a začala s prací. Nejdřív mi vytrhala obočí a pak přišel make-up.
Byl trochu tmavší, než jsem byla zvyklá, ale nevadilo mi to. Pak přišla řasenka, tekutá tužka a stříbrné stíny. Okraje rtů mi objela takovým růžovým nevím čím a pak vzala světle růžovou rtěnku. Takhle bych se v životě nenamalovala. Když rukou projížděla mými vlasy, tak se nahlas zamyslela.
,,Účes bude složitější, myslela jsem si, že vám prodloužím kouzlem vlasy." tak ať na to zapomene.
,,Ne, stačí normálně rozcuch. Stejně budu mít závoj." objasnila jsem jí to.
,,Tady to, Alysho, posílá babička Maria."podala mi do ruky překrásnou čelenku. Kdysi jí nosila babička a já jí vždycky chtěla!
Stříbrná a na ní byli kytičky. Fakt nádhera! Podala jsem jí té kadeřnici a ta se znova zamyslela. Dala mi jí na hlavu. Za ní to pořádně rozcuchala a vepředu trochu navlnila.A na tu čelenku upevnila závoj.
,,Teď tě tady necháme o samotě, " čapla kadeřnici za ruku a táhla jí pryč. Podívala jsem se na sebe do zrcadla. Nemohla jsem uvěřit, že jsem to já!! Kdybych se tak krásně uměla namalovat sama!! To by bylo bezva!! Svlékla jsem ze sebe své oblečení a oblékla si bílé krajkové spodní prádlo. Samozřejmě jsem nezapomněla na podvazek, který byl úžasný!! Nacpala jsem se do šatů a nazula střevíčky.
Ty měly udělané z krajky kytičky. Ještě jsem se navoněla vanilkou. Jako vždycky. Upravila jsem si sukni, závoj a vyšla jsem z pokoje. Na schodech jsem našlapovala opatrně, abych si nerozbila hubu, dole pod schody na mě čekala matka a usmívala se. Když jsem k ní přišla blíž, zjistila jsem, že brečí. Chytila mě za ruce, natáhla mi je před sebe a prohlídla si mě. Ještě ke mně přiběhla ta kosmetička. Mávla hůlkou a já na nehtech měla francouzskou manikúru.
,,Dospěla jsi nám, " rozbrečela se máma a já jí objala.
,,Je čas vyrazit, " vzpomněla si máma a přemístili jsme se do kostela.
,,Tady máš kytici..." podala mi jí. ,,Až začne hrát hudba, dveře se samy otevřou a ty půjdeš pomalým krokem k oltáři, " nakázala mi a šla si sednout ostatním.
Stálo tady zrcadlo, tak jsem se na sebe musela podívat. Jako kdybych před tím zrcadlem nestála já, ale někdo jiný!! Musela jsem se navždy rozloučit ze svobodou. Sice jsem jí moc neměla, ale v mém srdci byla. Začal hrát známý svatební pochod a já se naposledy rozloučila se svou malou svobodou.
Sbohem Svobodo!

Dveře se z vrznutím otevřelya já nemohla uvěřit vlastním očím, kolik je tam lidí!!!
Když jsem procházela uličkou, slyšela jsem samé ach, och, jí to slušía tak dále. Když jsem spatřila Regulusův překrásný úsměv, který patřil jen mě, málem se mi podlomila kolena.
Ale zase to bylo divné, všichni koukali jen na mě. U oltáře stál kněz a sbor. U Rega stál Malfoy, Rodolfus a? Co tady dělal Nott?? Ten sráč zasraný!
Když se v šestém ročníku přidal k Voldemortovi, tak se pořádně ožral!!! A snažil se semnou vyspat!!! Nesnáším toho chlapa!! Regulus asi nic z toho nevěděl, ale já ho na svatbě nechci!!! Až bude po obřadu, tak řeknu Regovi, aby ho vyhodil!! Konečně jsem došla k oltáři. Kytici jsem dala Narcise a stoupla jsem si vedle Rega.
,,Mílípříbuzní, přátelé....." takhle to dál pokračovalo. Jedním uchem jsem ho vnímala a druhým to šlo ven. Přemýšlela jsem jak se mi změní život!
Všechno bude jinak!Budu určitě bydlet jinde a hlavně se změní mé chování!!! Budu zaprdlá puťka, která bude sedět doma na prdeli a starat se o děti.
,,Alysho Alexandro Fionn, berete si zde přítomného Reguluse Arcturuse Blacka za svého právoplatného manžela?" zeptal se mě a všichni na mě upřely oči.
,,Ano, " odpověděla jsem hrdě. Cítila jsem, jak je moje rodina šťastná!! Kdybych utekla, tak by asi čuměli. Co asi?? Určitě!!
,,Regulusi Arcturusi Blacku, berete se zde přítomnou Alyshu Alexandru Fionn za svou právoplatnou manželku?" upřel kněz oči na Rega.
,,Ano!" řekl s nadřazeností.
,,Tímto vás prohlašuji za muže a ženu. Polibte nevěstu."
Naše rty se spojily a já jsem jen jeho. Sklouzla mi poslední slza pro svobodu.
,,Prosím, vyměňte si snubní prstýnek, " nejdřív šel na řadu Reg. Bohužel mu prstýnek podával Nott a nějak divně se tvářil. Prstýnek byl naprosto úžasný!!! Stříbrný ze zelenými kamínky. Já milovala stříbro!!
Mě podala prstýnek Luky. Navlékla jsem mu ho na prst a usmála jsem se. Měl také stříbrný s velkým zeleným kamenem uprostřed.
Přijala jsem jeho rámě a vyšli jsme uličkou ven. Před kostelem jsem hodila kytici za sebe. Když jsem se otočila, měla jí v ruce Angie a všichni začali tleskat. Než jsme se přemístili k nám na zahradu, tak si mě vzal Regulus do náruče.

Na zahradě bylo taneční parket a okolo byli stoly s jídlem, pitím a k sezení. Bylo tam taky pódium s kapelou. Všechno bylo sladěno do bílé barvy.
,,Vítám vás na vaší zahradě, lady Blacková, " řekl Regulus a políbil mě. Lady Blacková, hezky to znělo. Navždy jsem odhodila své rodné příjmení!
Konečně se začalo jíst, jak si mi u toho oltáře pořád kručelo v břiše. Několik lidí mělo proslov a konečně se jedlo! Jídlo bylo vynikající!! Nějaká moc dobrá polévka a hlavní chod něco s kuřecím. Dezert jsem už nedojedla. Bych si ty šaty musela povolit, abych to dojedla. A když jsem viděla to pití!! Hned se mi začali sbíhat sliny. Konečně se dojedlo a všichni si začali povídat.
,,Poprosím nevěstu a jejího otce o první tanec, " zvolal zpěvák.
Já tancovat nechtěla!Ale co se dalo dělat?Přijala jsem ruku otce a odešli jsme na parket.
Začala hrát hudba a začali pomalu tancovat. Všichni na nás koukali, ale nějak mi to nevadilo. Pak si pro mě přišel můj muž a tancovali jsme snad pět písniček. Nemohla jsem tomu uvěřit, ale přišel si semnou zatančit Blaise, který mi nevadil, ale pak Nott.
,,Co tady děláš?!" sykla jsem na něj.
,,Copak se děje, kotě? Přece nebudeš ošklivá na kocourka." řekl slizce až se mi chtělo zvracet.
,,Ale budu, " řekla jsem ledově a trochu zvedla koleno. Viděla jsem jak se chytil za velmi malinkatého Notta a šel si radši sednout. Šla jsem si pro skleničku šampaňského, když v tom ke mně napochodoval Ginnara s Angie.
,,Tyhle šaty jsi jí vybrala ty?" zeptal se. Prohlídla jsem si jí a měla na sobě bílé krátké šaty, které končily hned pod zadkem, ukončené stříbrným páskem a tvářila se nevinně.Vypadalo to, že se převlékla. Chtěla jsem si trochu dloubnout.
,,Samozřejmě, že ne. Přece nebude na mé svatbě vypadat, jako kurva."
Bylo vidět, jak pan Ginnara rudne vzteky. Musela jsem se nad tím pousmát a dál jsem do sebe kopala další skleničky. Nějak mi to zachutnalo. Někdo mi zaklepal na rameno a já se otočila.
Nemohla jsem tomu uvěřit!!! Byla to babička Maria, která s námi nemluvila několik let!!!
,,Babičko?" vykulila jsem oči a ona mě objala.
,,Moc ti to sluší, holčičko moje, " Takhle mě nazývala, když jsem byla malá.
,,Proč si nebyla v kostele?" zeptala jsem se zvědavě.
,,Víš, jak já ty sešlosti nemusím." Ona jediná z rodiny byla jiná. Neměla ráda tu smetánku a věci tomu podobné. Museli jsme se otočit, protože se někdo dost hlasitě hádal. A byla to Angie se Siriusem.
,,Mám tě plné zuby!!!! Nech mě být!!!" zařvala Angie a mrštila skleničkou.
,,Jsi nesnesitelná!!! Někam bych tě nejradši zavřel!!" vyštěkl zase Sirius. Ten vzal vázu a shodil jí na zem. A takhle si to pořád vraceli.
Lítalo všechno, co se dostalo pod ruku!! Když letěla malá ledová soška anděla, radši se všichni skrčili. Bylo to dost nebezpečné prostředí. Aspoň to trochu oživili. Nakonec Angie ukázala na Siriuse prostředník a tímto skočilo.
Musela jsem nad tím pokrčit rameny, co jiného na to udělat?? Radši jsem do sebe začala lít další skleničky vína. Už se všechno začalo trochu motat, ale toho svého muže jsem našla. Nějak jsem k němu došla, vzala ho za kravatu a táhla do mého pokoje. Už bylo pomalu osm večer a nastal skvělý čas. Regulus věděl, co se bude dít a tak si mě znova vzal do náruče. Otevřela jsem dveře a znova je zavřela.
Položil mě na nohy a já žuchla do postele. Pomalu jsem si svlékala šaty, sundala si přitom boty a stála jsem před ním jen ve spodním prádla s podvazkem. Pomalu jsem k němu přešla a lehala si na něj. Rozepnul mi podprsenku a odhodil jí. Najednou jsem pod ním ležela já a zuby mi sundal podvazek. Odhodil ho a začal mě líbat.
Sundávala jsem mu mezitím košili a rozepínala pásek. Byl jen v trenýrkách a začal mě líbat okolo pupíku a od stehna až k palci u nohy. Než mi svlékl kalhotky tak si mě prohlédl v plné mé kráse. Líbal mě na krku a přitom do mě jemně vnikl.
Prohnula jsem se v pánvi a slastně zasténala. Začali jsme se pohupovat do němých rytmů, přerušovaným sténáním. Byl fakt úžasný a přemýšlela jsem o té větě, kterou jsem mu řekla. "Náramně jsem si to užila, bylo to úžasné a klidně bych si to dala znova!Jestli budeš alespoň z poloviny takový, jako on, možná tě budu mít i ráda!" Tak vím, že ho za tohle ho budu zbožňovat!!! Byl vynikající a já cítila, že za chvíli budu hotová.
,,Regulusi, " hlasitě jsem zasténala. Musel mě umlčet polibkem, abych někoho nepřivolala.
Věděla jsem, že oba už jsme na konci svých sil a povalil se vedle mě. Oba jsme oddechovali a políbili jsme se. Dala jsem si hlavu na jeho hruď a usnula.
Tu svatbu si budu hodně dlouho pamatovat, spíše navždy. Hlavně to zakončení. To nemělo chybu!
Slyšela jsem ještě na chodbě jak se Angie hádá se Siriusem, pak najednou ticho a prásknutí s dveřmi. Ještě bylo ze zahrady slyšet, jak se ostatní baví.
,,Pojď dáme souboj v šermu!" řekl podnapile otec a já se pousmála.
,,Tak jo, ale najdi si pořádný klacek! Na mou kládu nikdo nemá!!" zařval pan Ginnara a všichni se jim smáli. Podívala jsem se k oknu mého nového domu na nebe a uviděla jasné hvězdy.
Sirius Orion Black:
Bylo už pozdě večer, když jsem si šel do kuchyně pro pití. Všichni byli v salónku a bavili se. Angie si v pokoji zkoušela šaty a už mi lezla na nervy tím, jak si pořád nemohla vybrat.
Když jsem jí řekl, že ty si má vzít, našla na nich nějakou chybu, když se mi jedny nelíbily, zdály se jí dobré, ale ne dokonalé…a pořád dokola, už mě z ní bolela hlava.
Nebyl jsem ale sám, koho přepadla žízeň. Josh Fionn stál opřený o linku a pil vodu z broušené sklenice.Měl Znamení Zla, měla ho i Lukrécie, jak jsem si všiml dnes odpoledne.
"Nějaká špatná nálada, Blacku?" zašklebil se na měa napil se. Mě jsem chuť mu sklenici zarazit do krku. "Copak, nechtěla ti dát?" ryl dál. "To bych měl taky špatnou náladu, Angie je co se týče uspokojování někdo, " zasmál se.
"Co tě žere, Fionne?!" vyjel jsem na něj. "Tobě může být ukradené úplně všechno, co se jí týče a na to, jak jste se spolu vyspali můžeš zapomenout, nic to nebylo, opakovat se to nikdy nebude!" Měl jsem toho debila plné zuby…fakt bych mu je nejradši vybil.
"Popravdě?Docela škoda, " řekl a při mém výrazu se raději s úšklebkem klidil pryč.
Naštvaný jsem odešel zpátky do pokoje. Jestli si ještě ty šaty nevybrala, půjde nahá a je mi to jedno!!!
Sotva jsem vešel, všimla si, že mám mnohem horší náladu, než jsem odešel.
Neřekla nic, tvářila se jakoby nic a za to jsem jí byl vděčný.
Lehl jsem si do postele a během zběsilého přemýšlení nad ní, svatbou, mou svatbou, Smrtijedy a opět nad ní usnul.

Po probuzení jsem zjistil, že Angie už tady není. Na ramínku pověšeném na skříni visely černočervené šaty asi tak ke kolenům a vedle nich visel černý oblek.
Náladu jsem neměl o moc lepší, než když jsem usnul a mračil jsem se všude kolem. Při pohledu na hodinky jsem se zděsil. Za chvíli jsme se měli přemístit do kostela.
Oblek jsem měl na sobě během minuty, vlasy jsem prohrábl rukou.A tím končily veškeré mé úpravy.
"Čau, " řekla chladně, když vešla do dveří. Nechápal jsem, proč je naštvaná, nic jsem jí neudělal…a možná to bylo právě tím, kdoví…
"Taky ti přeji hezký den, " utrousil jsem a díval se do zrcadla, při čemž jsem si upravil uzel na kravatě.
"To určitě, " odfrkla si, drzoun, vzala šaty a hodila je na postel. Svlékla si svoje dosavadní oblečení a pak se nasoukala do šatů. Vlasy upravila hůlkou do drdolu, obula boty, vzala kabátek a bezeslova odešla ven z pokoje.
Tak to snad nemyslí vážně???! Takovou ignoraci nestrpím, to ani náhodou…měl jsem sto chutí dotáhnout ji zpátky do pokoje a nakázat jí, ať si to všechno zopakuje se slušností! Ale něco jsem jí slíbil a to i přes její chovaní dodržím.Přece nebudu tak despotický, jako bratr…fuj, hnusilo se mi to.
Kostel byl vyzdobený docela pěkně, ale na mě až moc bílé. Už jsem jako všichni ostatní. Na všem mi něco vadí.
Regulus tam stál jako největší král a vypadalo to, že asi pýchou rupne, když přicházela.
Nevypadala nešťastně, spíše naopak. Podíval jsem se na mlčící Angie, která seděla vedle mě. Se zájmem ji pozorovala a já jsem si přál vědět, co se jí honí hlavou. Bude taky šťastná, až si mě bude brát?
U mě bylo divné, že se zabývám takovými věcmi, když mi ta holka byla ještě nedávno silně ukradená a nezajímala mě…teď jsem ale chtěl vědět, co si myslí, po čem touží a chtěl jsem na to brát ohledy.
Obřad jsem ani moc nevnímal.
Cítil jsem se jako dvě vteřiny po vyvrcholení.Víte, že tam někdy ležíte, ale tělem vám proudí tak blažený a uvolněný pocit, že vaše mysl se vznáší někde na nebi a poskakuje z mráčku na mráček anebo je úplně zatemněná a vy vnímáte jen ten pocit.
A moje mysl se nevznášela na nebi, ale v Bradavicích. Tak moc jsem se těšil, až se tam zase vrátím.
Najednou se všichni postavili a začali tleskat.Bylo tedy po všem.Ještě jim gratulovali a pak manželka mého bratra házela kyticí a Angie ji chytila.Opět začali všichni tleskat.A když se nikdo nedíval, Angie kytici zahodila do křoví.

Angie Aurora Ginnara:
Aby se náhodou všichni neposrali. Pitomá kytka, pitomá!
A ty šaty už mě taky sraly, sotva jsme se přemístili, převlékla jsem se do svých šatů určených na oslavu.
Byly bílé a těsně pod zadkem byly zakončeny stříbrným širokým pruhem.Měly veliký výstřih u kterého byla stříbrná spona a byly vzadu na zavázání.
Sotva jsem uviděla stoly s pitím, zamířila jsem k nim.Neměla bych moc riskovat po té oslavě, ale to je jedno…to Sirius může za mou špatnou náladua tak si ji přece musím něčím spravit, ne?
A po deseti skleničkách mi do zorného pole vpadlo přesně to, co jsem potřebovala na dobrou náladu.
"Joshi?Ty ses vážně zasnoubil s Lukrécií, chudáčku?" zasmála jsem se při jeho hladovém pohledu na můj dekolt. "To by se jí asi moc nelíbilo, " řekla jsem a přiblížila se těsněji k němu.
"A ty jí to nepovíš, viď?" usmál se a já jsem poslušně, jako malé dítě zavrtěla hlavou. "Hodná holka, " řekl a šli jsme k altánku.
Posadil se uvnitř a já jsem se posadila na něj. Začala jsem ho líbat na krku.
"Víš, že jsi mi chyběla?Pořád jsem na tebe musel myslet, " řekl mi, ale to mi bylo celkem ukradené.
"To víš, já zanechávám vždycky dojem, " pověděla jsem mu šeptem a cítila, jak mi rukama vjel pod šaty.
"Tak to by stačilo, pojď sem!" vlezl do altánku otec a odtáhl mě pryč. Začala jsem se tiše chechtat, taky už toho v sobě trochu měl.
,,Tyhle šaty jsi jí vybrala ty?" vyjel na Alyshu, která stála po boku nějaké starší ženské, kterou jsem tady ještě neviděla.
,,Samozřejmě, že ne. Přece nebude na mé svatbě vypadat, jako kurva." řekla na podlá zrádkyně. Ale tak co jsem mohla čekat od někoho, kdo chodí do Zmijozelu?
Otec mě znova vzal hrubě za paži a odvedl mě ke stolu, kde mě usadil a nakázal mi, abych nikam nechodila.Ale poté, co si vybumbal pár skleniček a přepadla ho žoviální nálada, vypařila jsem se.
Řekla jsem si, že bych se mohla jít projít po tom novém baráku…koneckonců Sirius mi jednou naznačoval, že tam asi taky budeme bydlet, což se mi zrovna nezamlouvalo, ale asi nebude zbytí.Stejně tam dlouho nepobudeme. Teda alespoň já…
"Co to mělo znamenat?"ozvalo se mi za zády takovým hlasem až mě mrazilo. Nadskočila jsem a víno ve skleničce se málem vylilo.
"Co přesně máš na mysli?" otočila jsem se prudce. "Přece nebudeš tak odporný, jako Regulus a dáš mi trochu volnosti, "
"Jestli šoustání s jinými považuješ za volnost, budu tě muset zklamat!" zavrčel a mě naskočila husí kůže.
"Siriusi, já - " chtěla jsem mu všechno vysvětlit. Takhle zle se na mě nikdy nedíval a mě to příliš překvapilo, než abych mu odmlouvala a hádala se.
"Ušetři mě těch keců!" vyjel. Polekala jsem se a o krok jsem ustoupila.
"Nekřič na mě!" zafňukala jsem hystericky a všichni se po nás pomalu začínali otáčet.
"Budu si křičet, jak chci!!!" zařval, zatínal ruce v pěst a já jen čekala, kdy mu rupnou nervy úplně a jednu mi ubalí. Měla jsem pocit, že se rozbrečím.
,,Mám tě plné zuby!!!Nech mě být!!!" zakřičela a přemáhala slzy. Byla jsem tak vzteklá, že jsem si hned potřebovala vztek na něčem vybít. A tak jsem mrštila o zem skleničkou.
,,Jsi nesnesitelná!!!Někam bych tě nejradši zavřel!!!" zakřičel na mě znova a zuřivě se rozhlédl kolem sebe. Vzal nejbližší vázu a taky jí v návalu vzteku mrštil o zem.
Tak opičit se nebude, pitomec! Vyhlédla jsem si sošku andělíčka a hodila ji po něm.Naneštěstí uhnul a soška letěla dál.
"Zbláznila jsi se?!!!" vytřeštil oči. "Víš, jak je to tvrdé?!Chceš mě snad zabít???"
"V tuhle chvíli nejradši ano!!!" odpověděla jsem mu a máchala kolem sebe naštvaně rukama.Ohlížela jsem po dalších věcech, kterýma bych ho mohla trefit.
"Jednou tě zřejmě zabiju!" zaječel a já se něj posměšně podívala.Zvedla jsem prostředníček, ústy naznačila Polib mi! a odešla do domu, abych si prohlédla interiér.
Dům byl opravdu rozlehlý…dělil se na pravé a levé křídlo. Předem říkám, že chci to pravé…a ono už to zřejmě rozhodnuté je, protože pravé bylo laděno více do červena.
Křídla rozdělovalo obrovské schodiště s pozlaceným zábradlím v němž byly zelené kamínky nalevo a červené napravo. Celkově to tu všechno působilo tak tajemně.
Zamířila jsem do "zeleného" křídla, na prohlédnutí červeného bude dost času.
"No to snad ne…" zabručela jsem, kdy naproti měl vyšel Sirius.To jsem zrovna potřebovala…znovu se pohádat…
"Nějaký problém?" zeptal se ostře a propaloval mě očima.
"Tyjsi můj problém, " osvětlila jsem mu a zastavila se. Přišel až těsně ke mně.
"Zklamala jsi mě, opravdu…moc jsi mě zklamala, " Ááá, já ho asi taky zabiju!!!!!To po mě nemůže řvát, nadávat mi a tak?!!!
To on musí ke mně přijít a s lítostivým výrazem mi oznámit, že jsem ho zklamala?!To je stokrát horší, než kdyby po mě křičel.
"Omlouvám se!" vyhrkla jsem, podívala se mu do očí a objala ho.Ani já jsem tomu nechtěla věřit. Já jsem se neomlouvala…nikdy.
Odstrčil mě od sebe, podíval se na mou ruku, vzal jí do té své a mlčky mě odvedl do pokoje v pravém křídle.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Neliss Neliss | E-mail | Web | 8. února 2010 v 13:42 | Reagovat

Dobré. Alysha ako ju okašlala. :D A tá hádka bola krutá...
Thanks, že je to tu už teraz.

2 Kiki Kiki | 8. února 2010 v 15:53 | Reagovat

Teda takhle překvapit!:D Já už se fakt smířila s tím, že si budu muset počkat :) Kapča je senazační, ostatně jako vždy:)

3 Hope Hope | Web | 8. února 2010 v 17:49 | Reagovat

co k tomuhle napsat? Alyshe Regula závidím...manželství s ním nejspíš nebude mít snadné, ale věřím, že s ním bude šťastná ;o)
Angieino chování k Siriovi mě docela překvapilo...na tu hádku jsem jenom nevěřícně zírala
jsem ráda, že je tady zbytek kapitoly už dneska...těším se na další =o)

4 Majuš Majuš | Web | 8. února 2010 v 18:22 | Reagovat

Nemám slov! Vážně DOKONALÁ kapitolka. Regulus se už konečně dočkal :-). Jsem zvědavá na svatbu Angie a Siriuse. :-)  :-)

5 Flammea Flammea | Web | 8. února 2010 v 19:47 | Reagovat

jsem ráda že jste se nad náma slitovali a přidali kapitolku už teď a ne až za týden, jak jste slibovali 8-) kapitolka je super, škoda jen, že Alysha se už musela rozloučit se svobodou, komu by se do toho chtělo v takhle mladym věku že :-) jo a docela by mě zajímalo, co to vjelo do Angie a do Siriuse, že se do sebe takhle pustili, buď jsem úplně natvrdlá, nebo jsem tam nikde nezachytila ten počáteční impuls k tomu rozruchu  hlavně že to končí usmiřovacim sexem  :-D :-D

6 Peťka Peťka | E-mail | 8. února 2010 v 20:52 | Reagovat

kapitola- senza! :-) ta část se svatbou byla moc hezky popsaná, ozvlášť pasáž s vizážistkou se mi líbila :D:-) těšim se na pokráčko:)

7 Moreen Moreen | Web | 9. února 2010 v 13:05 | Reagovat

páni, suprová svatba, hezky jsi to popsala.. a ty obrázky v galerce, paráda :-) a alysha si to hezky užila, že? na to jak to vypadalo na začátku povídky.. akorát jsem zvědavá, jak se bude její vztah s regulusem vyvíjet teď..

8 Lucy-y Lucy-y | Web | 12. února 2010 v 12:04 | Reagovat

nechápu proč se Angie se Siriusem hádají  :-( ted mi přišlo,že si celkem rozumí,mno nevadí...svatba Alyshy a Rega byla naprosto skvělá,snad to spolu nějak přežijí

9 Alex Alex | 13. února 2010 v 12:37 | Reagovat

Ahoj,
víte tuhle povídku už čtu od jejího počátku a až dnes jsem se odhodlala napsat komentář.Mám ji ráda a pokaždé se těším na pokráčování,ale i když jí mám ráda,stále mi na ní něco vadí.
Mám pocit jakoby jste se vy dvě  při psaní pořád dokola předháněli kdo bude mít nejhorší hádku,kdo to více schytá a podobně.Taky mi vadí,že se dvě hlavní hrdinky..hmm,tak jinak.Co kdyby třeba Alysha náhodou potkala Siriuse,ze začátku se třeba popichovali a pak by si normálně popovídali.Nebo to nemusí být Sirius,ale Angie.Prostě by se to lépe četlo,alespoň podle mě.
Neberte to prosím jako nějakou kritiku.Mám tuhle povídku doopravdy v oblibě.Nebojte nejste sami,kdo takové "chybky" dělá.
Doufám,že se na mě nebudete zlobit,že jsem to TAKHLE okomentovala :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama