43. Zabil´s ho a to se neodpouští! by Alysha

24. prosince 2010 v 12:00 | Alysha a Aňulka |  Navždy uvězněná
NU
Můžete jásat...Takový krásný vánoční dárek.
Tímto bych Vám ráda popřála Veselé Vánoce a šťastný Nový rok...
U téhle kapitoli jsem se opravdu snažila. I když nepatří mezi ty veselé, je podle mě dobrá. Povedla se mi....








Alysha Alexandra Black:
O týden později…
Musíte se vyčůrat na zúženou část testu. Pak počkat dvě minuty na výsledek.
Jedna čárka=negativní, dvě čárky=pozitivní.
Cože??? To se mám vyčůrat na tu divnou plastikovou věc?? Ty mudlové vymýšlejí samé kraviny!! Ale pokud tak zjistím, že jsem těhotná, risknu to. Vlezla jsem na záchod a začala čůrat. Když jsem vylezla, sedla jsem si na vanu a čekala, až odběhnou blbé dvě minuty. Jenže ty dvě minuty byly jako věčnost. Nemůžu být těhotná takhle brzy!! Ještě jsem pořád unavená a jestli by ten porod byl jako ten první, nezvládla bych to. Ano, chtěla jsem další dítě, ale až za tři roky. Opatrně jsem se podívala na test a nahrnula se do mě zlost. Kurva!! Když jsem uviděla ty dvě čárky, chtělo se mi brečet zlostí. Každá holka by brečela štěstím, ale já nasraností. Proč já kráva si nedávala pozor?? To je fakt těžké si vzít kondom!!! Kurva! Co budu dělat??!! Vyšiluju tady jak nějaká puberťačka!! Vždyť mám manžela, který se o nás postará! Jenže my jsme si teďka chtěli užívat sebe a Annabel!! A ne, abychom se starali o další děcko!! A ještě nechtěné!! Nebudu to nevinné děcko dávat pryč, alespoň se Reg nebude muset snažit o děcko za pár let. Takhle to vezmeme jedním hupem. Ale stejně jsem kráva!!
,,Do prdele!!!" zařvala jsem a třískla jsem testem do umyvadla. Sedla jsem si na vanu a začala zhluboka dýchat. Zajela jsem si prsty do vlasů a předklonila jsem se. Začaly mi samovolně stékat slzy. Další zával vzteku způsobil to, že jsem vzala šampón a hodila jsem ho do zrcadla, které se rozsypalo na drobné střípky.
,,Co tady děláš?" zeptal se Reg a podíval se na mě. Podíval se na střepy a pak na ten test v umyvadle.
,,Co to je? A co znamenají ty dvě červené čárky?" upřel na mě oči a já mu záviděla tu nevědomost, kterou za chvíli zničím.
,,Těhotenský test a znamená to, že jsem v TOM!" zdůraznila jsem a čekala, co to s ním udělá. Držel ho tak silně v ruce, až test prasknul a upadl na zem. Nevěřícně se na mě podíval.
,,Měla sis dávat pozor!!! Já chci druhé dítě za tři roky!!" zařval. Aha, tak za to nakonec můžu teda já? Tak to ani omylem!!!
,,Jak já??? Tys na to měl myslet!!! Za všechno můžu vždycky já!!" prskala jsem a hodila po něm mýdlo v tubě. Obratně se vyhnul a chytil mé ruce.
,,Uklidni se!!! Zvládneme to!!! Sice jsem si chtěl s tebou užívat, ale s tím nic nenaděláme. A slib, že tohle bude poslední??" usmál se a já musela taky. Tahle věta mě docela vyvedla z míry. Nečekala bych, že řekne zrovna tohle. Podle mě má něco za lubem, lumpík jeden.
,,Ale nikomu to neřekneme….stejně se rodiče vrací až za dva měsíce." Posmutněla jsem, protože se mi po nich stýskalo. Nechápala jsem, proč jsou tak dlouho pryč??! Chápala jsem, dlouho nikde nebyli, ale už by se mohli vrátit a pohlídat třeba Annabel. Regulus si mě přitáhl k sobě a já ho objala kolem krku. Vychutnávala jsem si to, jak jsem nejvíc uměla. V jeho objetí jsem se cítila v bezpečí. Byl jako můj anděl strážný, i když někdy ďábel. Ale teď mě něco napadlo…
A co když to dítě je Removo???

O měsíc později…
Už jsem věděla na sto procent, že jsem těhotná, ale u doktora jsem ještě nebyla. Bylo mi blbě, prostě jsem ty změny cítila. A taky jsem věděla, že je Removo a kvůli tomu jsem byla pořád nervózní. A asi se ptáte jak to vím. Nejsem kráva a umím počítat. I když jsem počítala na rukou, na pergamenu a nebo na Annabelininým počítadle, stejně to vyšlo na Rema. Budu se modlit, aby ten prcek byl podobný mě. Nikdy Regovi neřeknu, že to není jeho. To už bych si mohla v zadu na zahradě, pod borovicí kopat jámu. Zajímalo by mě, co by dělal a nebo ne. Nechci to vědět. Zrovna jsme snídali, když v tom do jídelny vletěla sova a upustila Regovi do ruky obálku. Otevřel jí, protočil oči a poslal jí kouzlem ke mně. Podívala jsem se na zelený papír, kde stálo stříbrným písmem, že jsme dnes pozvaní na ples k Malfoyům. Tak tohle bylo opravdu za trest. Proč zrovna dneska?? Když chci jít za Remem?? Jenom Malfoy umí zkazit skvělou náladu začínajícího dne.
,,Néééé!" zaskuhrala jsem a podala Annabel lžičku. Mě se tam nechce!!!! Kdybych tam potkala alespoň nové lidi. Potkám jen samé Smrtijedy a jejich milenky nebo manželky. Už se samou radostí nemůžu dočkat.
,,Že budeme doma?? Já klidně zahraju, že jsem strašně nemocná! Pojď si šáhnout, jak hořím??" zasmála jsem se a dělala, že za chvíli shořím horečkou. Navlhčila jsem si prsty ve skleničce s vodou a začala se osvěžovat. Reg to už nemohl vydržet a začal se nahlas smát. Tohle jsem od něj nikdy neslyšela. Vždycky jen pozvedl koutky do svého obvyklého arogantního úsměvu, někdy i vycenil zoubky, ale tohle?? Bych mohla poslouchat pořád. I když to na něm nebylo znát, byl plný radosti a elánu do života.
,,Papej broučku, já jdu za tatínkem." Zašeptala jsem Ann a ona přikývla. Reg se pořád smál a já šla k němu. Zpozorněl. Sedla jsem si mu na klína a začala ho líbat. Víc si mě přitáhl za boky a chytil mě za tváře.
,,Co potřebuješ??" zeptal se a já se neubránila úsměvu. Typický chlap. Vždycky když je na chlapa ženská hodná, tak něco potřebuje a já něco potřebovala.
,,Abys mě pustil na nákup." Zamrkala jsem svými dlouhými řasy a dala jsem mu pusu.
,,A??" ptal se dál. Zakroutila jsem hlavu a dala jsem mu ještě větší pusu.
,,Penízky." Udělala jsem psí oči, kterým nešlo odolat a na Rega vždycky zabrali. S úsměvem
zakroutil hlavou a objal mě.
,,Šatů máš plno, pomalu se mi tam nevejde moje oblečení." Zastěžoval si chudáček a dal mi pár liber, které měl v kapse.
,,Máš přece hůlku, ťuňťo." Políbila jsem ho a převlékla jsem do pomocí hůlky. Ještě jsem mu pošeptala věc, kterou jsem se dočetla v knize pro těhotný. Že si semnou do sedmého měsíce může užívat. Toho nesmírně potěšilo a hned na to chtěl skočit. Nadrženec jeden. Přemístila jsem do postraní uličky v Londýně a proměnila jsem se v Lauru. Na podpatcích jsem se vykrucovala jak topmodelka a házela oslňující úsměvy na každou stranu. S Remem jsem měla sraz u té kavárny, jak jsem ho tam kdysi dávno potkala.
Vzpomněla jsem si, že jsem zapomněla Regovi říct, že má dát Ann spát. Tak snad na to přijde, věřím mu. Už párkrát se o ní staral a dopadlo to dobře.
,,Ahoj, krásko." Pozdravil Rem a líbnul mě na tvář. On věděl, jak ženě zalichotit. Regulus to taky věděl, jenže on si musel najít příležitost a hlavně mít dobrou náladu.
,,Ahoj, musím ti něco důležitého říct a mám na to jen chvilku." Vychrlila jsem ze sebe a táhla ho z dosahu lidí. Když jsme prošli pár uličkami, tak jsme vlezli do malého lesíka.
,,Co je tak důležitého, že jsi mě vytáhla sem?" zeptal se a chtěl mě políbit. Uhnula jsem mu hlavou a přísně jsem se na něj zadívala.
,,Je to opravdu důležitá věc!" vyjela jsem, ale on byl stále v klidu. Pohladil mě po tváři a čekal.
,,Jsem těhotná." Vyklopila jsem bez okolků a čekala. Jestli mě udeří, což by on neudělal a nebo bude skákat radostí, což pochybuju.
,,Ne, ne, ne a ne! To nemůže být pravda!" začal se rozčilovat a já radši poodstoupila. Opřel se o strom a zhluboka dýchal. Chápala jsem ho. Nevinný sex zaviní tohle.
,,Já po tobě nic nechci. Já si vystačím sama." Řekla jsem mu pravdu. Opravdu po něm nic nechci. Sklopila jsem hlavu k zemi a začaly mi stékat slzy.
,,Já ti neřekl jednu důležitou věc." Otočil se a zvedl mi hlavu. Setřel mi slzy a pronikavě se na mě podíval. Byl tak roztomilý, když měl starosti.
,,Ale když ti to řeknu, tak neuděláš žádnou blbost a nebudeš křičet." Pokračoval a já nevěděla, co si mám myslet. Co takový hodný člověk může tajit?? Ale každý má svá tajemství. Přikývla jsem. Chytil mě za ruce a zhluboka se nadechl.
,,Já jsem…..vlkodlak." vydechl a já nemohla popadnout dech. Vytrhla jsem mu ruce a objala se. To nemůže být pravda. To jsem si nemohla připustit. Jak někdo takový, jako je Remus, může být vlkodlak?? Už to mi došlo. Ty jizvy má z toho, jak se mění o úplňku!! Vždyť to nemůže být pravda! Remus a vlkodlak!
,,Že si ze mě děláš srandu?" prolomila jsem ticho a sledovala jak zakroutil hlavou.
,,To bude..ehm…dobré." pokusila jsem se usmát.
,,Ne nebude!! Jsem vlkodlak!!! Monstrum, které po nocích zabijí lidi!!" vyjel, ale hned se uklidnil, když viděl jak se tvářím. Proto ve škole vynechával vyučování, protože po úplňku byl zesláblý. To jako nosím pod srdcem psa?? To je hnusné přirovnání. To bude Regulus koukat. Nezbývá nic jiného, než se s tím smířit.
,,A kdo tě pokousal?" zeptala jsem se potichu. Zadíval se do nebe a já ho chytla za ruku.
,,Smrtijed známý Šedohřeb." Řekl a stiskl mi ruku. Vykulila jsem oči. Takže náš smrtijedský psík pokousal Rema. Úžasné!!
,,Já už musím jít." Usmála jsem se a šla do Londýna. Pořád mi to vrtalo hlavou. Nikdy jsem si nemyslela, že skončím s vlkodlakem a nebo upírem. Osud je osud. Ale je velká šance, že to dítě bude po mě. Budu se modlit. Protože kdyby se to děcko o úplňku proměnilo ve vlče, to by Reg asi koukal. Ten by mě rovnou zabil. Radši jsem zalezla do nějakého krámku. Šaty mám stejně vybrané, ale ještě Regovi koupím stejnou barvu kravaty jako jsou šaty. Takže stříbrnou.
Přemístila jsem se domu, už ve své podobě a hledala svého muže. Našla jsem ho ve své pracovně, jak něco usilovně píše.
,,Kde je Annabel?" zeptala jsem se ho a usmál se.
,,Když je dneska ten ples, tak jí dneska hlídá tvá babička v Irsku." Vykulila jsem oči a objala ho. Vstal a vzal mě do náruče.
,,V kolik začíná ten ples?" rošťácky se usmál a mě bylo hned jasné, na co myslí.
,,V sedm a je pět." Oznámila jsem mu a nesl mě do ložnice.
,,Tak to máme ještě dvě hodinky." Políbil mě a zavřel dveře. A je jasné, co následovalo.

Regulus Arcturus Black:
Měla hlavu na mé hrudi a já jí hladil ve vlasech. Otočila hlavu a zářivě se na mě usmála.
,,Miluju tě." Řekla. Chytla si rukou mou hlavu a začala mě líbat.
,,Kolik je hodin??" zeptala se a pod peřinou si oblékla kalhotky. Líně jsem otočil hlavu.
,,Půl sedmé." Oznámil jsem jí a hodila mi peřinu na hlavu. Začala po pokoji běhat jen v kalhotkách a šílela. Vletěla do koupelny a za deset minut vyletěla učesaná a namalovaná.
,,Dělej, vstávej!!! Za patnáct minut to začíná!!!" vykřikla a začala se přehrabovat ve skříni. Ona po mě chce, abych se deset minut po vrcholení šel převlékat?? Ona asi upadla!!
,,Kde jsou ty zatracené šaty!!! Vstávej!!" okřikla mě. Vypadala roztomile, když byla na nervy. Neochotně jsem vstal a hledal své trenky. Konečně jsem je našel, protože ta má tygřice je zahodila hodně daleko. Když jsem viděl její nervózní obličej, radši jsem se pomocí hůlky převlékl do obleku. Chtěl jsem si uvázat klasickou černou kravatu, ale…
,,Na tu zapomeň, uvaž si tuhle." Hodila po mě pytlík, z něhož jsem vytáhl stříbrnou kravatu. Vytáhla ze skříně stříbrné šaty. Byly krátké a vzadu u zadku začínala dlouhá vlečka. Šaty byly bez ramínek a ihned se do nich narvala. Vypadala jak anděl. Můj anděl, který mi do života dává štěstí a světlo. Ona je ten poklad, pro který žiju. Bez ní bych se asi někde utápěl v chlastu a čuměl tupě do zdi. Teďka mám pro co žít. A to pro ní a pro naší dceru. Kdyby věděla, jak jí miluju. Jenže já jí to nikdy nedokážu říct, cítil bych se jako srab. Mezitím jsem si sedl na postel a čekal, až si nazuje lodičky.
,,O čem přemýšlíš?" zeptala se mě a klekla si. Nevěděl jsem, jak jí mám odpovědět. Když jsem se na ní podíval, usmál jsem se. Když jsem viděl ty velké modré a rozjařené oči, které patří mě, tak to byl takový povznášející pocit. Jemně jsem jí políbil na ty jemné rty.
,,O tom, že…ti to strašně sluší." Řekl jsem jí a ona si skousla dolní ret. Byla k sežrání. Zvedl jsem se s ní a než jsme se přemístili do Malfoy Manor, upravila mi kravatu.

Alysha Alexandra Black:
Když jsme dopadli nohama před Malfoy Manor, přijala jsem rámě Regula a vyhlížela ty dvě blond hlavy. Narcisa s Luciusem stáli u dveří a přívětivě vítali pozvané. Podezřele se usmívali a začínala jsem se toho bát. Tady něco nehraje. Když jsme se s nimi přivítali, tak Lucius měl oči upnuté na mám dekoltu. Já se usmála a Reg měl co dělat, aby na něj neskočil.
,,Že tě to překvapuje" podívala jsem se na Rega a rovnou jsme šli tancovat.
,,Prostě mi to vadí. Smyslně se na tebe můžu koukat jen já. Protože ti statní jen závidí." Řekl s úsměvem a já se k němu víc přitulila. Když jsem se porozhlídla po ostatních, tak jsem samozřejmě všechny znala, krom těch milenek. Luky měla na sobě krátké šaty v čokoládové barvy, hodně jí vynikaly její blond vlasy. Bella měla též krátké, ale fialové a měly jedno ramínko. Dneska tady všechny dámy měly krátké šaty i Cissa. Měla černé s bílými puntíky. V rohu hrála živá hudba, na druhé straně byly švédské stoly a stoly s pitím. Začaly se mi zbíhat sliny. Uvědomila jsem si, že ZASE nemůžu pít. Tak pár skleniček neuškodí a tak mě napadlo, že to šampaňský ochutím na vodu, ale barvu tomu nechám. Reg po všech koukal nevraživým pohledem. Je strašný žárlivec.
,,Co se děje?" zeptala jsem se nevzrušeně. Ty jeho žárlivé scény nebo propovídky stáli za to. Chápala jsem ho, já na něj taky žárlím. Teďka pomalu nikde nenarazíte na krásného chlapa. Reg nikam moc nechodil, ale když si vyšel, tak s Luciusem, Rodolfusem, Severusem a atd. Tak jsem měla alespoň minimální naději, že se některé té šlapky nechytne. Ale jak sami víte, bary jsou plné těch šlapek, které loví pěkné chlapi. Začíná to tak, že si sednout vedle nich, vystrčí ty jejich rozšlápnuté lentilky pod kobercem a pak jedou nohou po jeho lýtku výš. Nesnáším tyhle namyšlené kravky.
,,Ty se ještě ptáš. Všichni na tebe koukají. Asi zakročím." Řekl a políbil mě do vlasů. Takovou kravinu bude řešit. Prostě z toho davu někdo vyčnívat musí.
,,Nech to být. Já za to nemůžu, že jsem hezká a všichni na mě koukají." Zamrkala jsem a usmála. Objal mě a opřel si hlavu o mou. To bylo naposledy, co jsem mu zahnula. Už bych to znovu nedokázala. Musím se s Remem, co nejdříve rozejít. Když jsem si teďka uvědomila, že jsem ležela s Remem v posteli, tak na mě Reg čekal, až se vrátím. Sice jsme se ten den pohádali, ale čekal. Že se proberu a vrátím se k němu. Ale já to neudělala, byla jsem příliš sobecká. Někdo zařinčel skleničkami a zničil nám úžasnou chvilku. Každý se chytil skleničku, které létaly mezi námi a slova se ujal hostitel.
,,Vítáme Vás na plese." Začal Lucius. Jak šlechetné. Chtěla jsem se konečně napít, ale bohužel pokračoval. Protočila jsem oči.
,,A tím to vám oznamujeme, že se pozítří bereme a všechny vás zveme." Řekl jen tak a políbil Narcisu, která se červenala až na zadku. Jenže to jsem nečekala a zalkla jsem se šampaňského. Jenže jsem začala chrchlat na celý sál, zrovna, když bylo ticho. Když jsem se uklidnila, tak jsem se po ostatních omluvně podívala.
,,Stalo se něco, Alysho?" zeptal se Lucius s úsměvem a sjížděl mě pohledem.
,,Ale nic, Lucie. Jen takové překvapení. Připíjím vám na štěstí." Pozvedla jsem skleničku a připila jsem si. Stále jsem se na něj koukala a on na mě. Všichni se po sobě tázavě podívali a taky se napili. Začala hrát hudba a znovu jsme začali tančit. Reguluse jsem poslala, aby si šel zatancovat ze svými sestřenkami a já zatím obejdovala u jídla. Trochu sýra, trošku šunky a všechno jsem do sebe rvala. Tenhle ples jsem brala jako jejich zásnubní. Oni snad ani zásnuby neměli nebo jsem o nich neslyšela. Říká se, že jí Lucius chtěl už dlouho a tak si zašel za jejím tatíkem. Požádal ho o ruku Narcisi a bylo to. Ples byl takový pohodový a všichni se skvěle bavili, na rozdíl od mého zásnubního plesu. Tam se taky všichni bavili, ale Angieinině hysterii a byl nucený. Tohle bylo nenucené a dokonce i kouzelné. Někdo mě probudil z mého snění o nádherným plese.
,,Smím prosit?" zeptal se Rodolfus a já přijala. Své delší vlasy měl stažené do culíku a úlisně se na mě díval. Dneska se na mě pořád někdo koukal, ale nejvíce mužská populace. To jsem měla tak krátké šaty? To těžko, ostatní měli stejně krátké, velký výstřih? To je možné, protože za má prsa můžu poděkovat Annabel.
,,Dneska jsi jedničkou plesu, víš o tom vůbec?" zeptal se mě a nevěděl, jestli se má všímat mých očí a nebo naditého dekoltu.
,,Myslíš, že jsem si toho nevšimla? A kdepak máš Bellu?? To tě pustila??" prostě jsem si musela rýpnout, to bych nebyla já. Usmál se a radši se porozhlídnul.
,,To víš, Bella umí být někdy i hodná." Měla jsem chuť se rozesmát na celé kolo. Bella a hodná?? To nejde dohromady. Rychle jsem to rozdýchala a tančili jsme dál. Cítila jsem, že má ruce na pase, asi se bojí jít níž. Přicházela. Ta blond hlava přicházela a já chtěla někam utéct. Lucius poklepal Rodolfusovi na rameno a ochotně si mě vyměnili. Radši bych chtěla být u Rodolfuse…
,,Pěkné šaty. Tys vždycky věděla, jak mi udělat radost." Řekl s úšklebkem a sjel rukama na zadek. Asi mu je jedno, že tady má snoubenku a já manžela, který je schopný ho zabít. Asi mu to nedochází. To bude tou blond barvou, co má na hlavě.
,,Vždycky vím, jak potěšit." Mrkla jsem a sjela jsem mu rukou ke stehnu a zase zpátky. Vypadal překvapeně, ale usmál se.
,,Pevný, jak jsem zvyklí." Pevně stiskl můj zadek.
,,I Regulus má rád mojí prdelku." Mrkla jsem a odtancovával semnou někam pryč. Mezitím jsem si od číšníka odchytla skleničku vína a Lucius mě táhl někam za roh. Posadil mě na stůl a vecpal se mezi mé nohy. Naštěstí se nesvlékal. To bych ho pak musela kopnout do mrňouska. Svými rty zajel k mému krku a začal ho líbat. Já popíjela víno a sledovala, jestli nás nevidí Reg. Aby to měl snadnější, hlavou jsem mu naklonila na stranu.
,,Proč já si tenkrát nevybral tebe." Vzdychl a já se usmála. Narcisa mu udělá, co mu na očích uvidí, to já bych nedělala. Pro Rega ano, ale pro něj?? Nikdy!
,,Když si neumíš vybírat. Já čekala na toho lepšího, který je teďka mým manželem."
Řekla a vpila jsem se do jeho úzkých rtů, které byly studené. Brrr… Napila jsem se a hned jsem to vyprskla, protože ten debil mi udělal cucflek jak hovadí. Pohladila jsem si postižené místo a varovně jsem se na něj podívala.
,,Jseš normální?? Chceš, aby tě zabil?" tázavě jsem se na něj podívala.
,,To by on neudělal. Nezmohl by se na to." Řekl nadřazeně a to mě dopálilo. Tohle říkat neměl. Nikdo mého brouka urážet nebude!
,,Neurážej ho!! On toho schopný je. Nepodceňuj ho!" oznámila jsem mu a on pokračoval u mého krčku. Někdo se k nám přibližoval. Bez brýlí jsem hovno viděla. A když jsem zjistila, kdo to je, chtěla jsem se vypařit.
,,A kurva." Zašeptala jsem a Lucius zvedl hlavu. Regulus ho čapl za límec a odtáhl ho ode mě. Nevím, kde se v něm vzala ta síla, ale Luciuse odhodil doprostřed parketu. Seskočila jsem ze stolu a běžela za nimi. Lucius se nemotorně postavil na nohy a čekal.
,,Jak sis to mohl dovolit!!! Ty kreténe!!" zařval Reg a strčil do něj. To dopadne špatně, vždycky jsem měla tyhle divné předtuchy.
,,Co mi nadáváš!!! Měl sis jí víc hlídat!!" vyjel Lucius a stáli naproti sobě a pěsti zaťaté. Na Regovi bylo vidět, že už má trošičku napito a Lucius vlastně taky.
,,Já jí věřil!!! A někdo musel zabavit tvojí snoubenku, dost se nudí!!! Takže si jdi za ní a na mojí Alyshu nešahej!! A hlavně, jí nelíbej a neosahávej jak výstavní zboží!!! Ty nevyvinutý parchante!!!" zařval Reg a mě uhodilo. Věřil mi, že mě může nechat o samotě a já ho zklamala. Tohle mi jen tak neodpustí. Jsem fakt kráva největšího kalibru. Měl ve mně důvěru, že neudělám žádnou kravinu a já jí udělala. Měla bych si nafackovat, ale Reg to udělá za mě.
,,TY, mě nebudeš nadávat. Ty arogantní hajzle!!!" vyštěkl Lucius. Prý arogantní, on má co říkat. Celý sál se ztvárnil do kruhu okolo nich. Začali lítat pěsti a já za to mohla. Ani jeden neměl na vrh, ale tomu jednomu jsem přála vítězství, i když jsem mu ublížila. Nejdřív to začalo obyčejným strkáním a pak to začalo. Pěstí a kopance. Chtěla jsem tomu zabránit, ale nevěděla jsem jak. Vběhla bych tam, ale Josh mě chytil za ruku a zakroutil hlavou. To je mám nechat, aby se seprali do krve?? To opravdu nechci!! Když jsem se podívala na Reguluse, který byl plný vzteku a pomsty, nechtělo se mi věřit, že něco takové dokáže. Rval se za mě jako tygr a to mě těšilo. Takových chlapů je už málo, co si brání svojí ženu nebo dívku. Když jsem se na ně podívala, oba byli už od krve. Regulus měl celou levou stranu obličeje zalitou krví a Lucius vlasy a od rtu ke krku. Byla to normální bitka. Chvíli měl navrch ten a pak ten. Nejdříve byli diváci potichu, ale už mělo vypito a začali povzbuzovat.
,,Dělej!! Dej mu!!!! Vždyť si to zaslouží!!!!" řval někdo z davu a oni se opravdu začali více prát. Spadli na zem a možná to začalo být horší. Když začalo používat nohy, začali mi stékat slzy. Když Regulus dostal patou do hrudníku, vyvřískla jsem a Reg mu to hned oplatil. Vzal Luciuse za vlasy u kořínků a bouchnul mu hlavou o zeď. Ten chvíli nevnímal, tak se Regulus na něj posadil obkročmo a namířil na něj hůlkou. Tomu jsem chtěla zabránit. Vytrhla jsem ruku Joshovi a běžela k nim. Reguluse jsem strčila na zem a já si na něj sedla obkročmo. Klidně by se semnou zvedl, ale už neměl tolik síly. Luciuse mezitím odvedla nasraně ubrečená Cissa a byl klid. Reg se na mě hnusně díval a mě to bylo líto.
,,Je mi to strašně líto. Zvorala jsem to, já vím!! Zkus mi prosím odpustit!! Udělám proto všechno!!! Dělej, jednu mi vraž, zasloužím si to!" brečela jsem a sklonila jsem hlavu na jeho hruď. Neobjal mě a to znamenalo jediné, že jsem to opravdu zvorala.
,,Neuhodím tě, protože jsi těhotná, ale dost jsi mě zklamala a to opravdu. Tohle ti jen tak neodpustím, ale budu to muset překousnout a teď ze mě slez!" skončil svůj monolog a já jen koukala. Řekl to opravdu on??? Asi ano.
,,Slezu, až mi dáš hůlku." Řekla jsem podmínku a asi se mu nelíbila. Zamračil se. Zkoušel se posadit, ale stehny jsem mu zmáčkla boky a tak povolil. Nastavila jsem mu ruku.
,,Ihned slez!!" hned se nervoval.
,,Hlavně, že se ti to ráno líbilo a tu hůlku." Zašklebila jsem se, ale nic jsem tím nespravila. Dal mi jí a postavili jsme se.
,,A teď mi nechoď na oči." Řekl neslyšně a já začala brečet. On šel ke stolu s pitím a naklopil do sebe půl flašky Ohnivé whisky. Já běžela ven do altánku a se slzami v očích jsem koukala na hvězdy. Někdo si ke mně přisedl.
,,On se z toho dostane. Vždyť to je Black." Chlácholil mě Rabastan a já mu byla vděčná, že alespoň někdo za mnou přišel.
,,Myslíš? Vždyť jsem ho zklamala na plné čáře." Pohladila jsem si cucflek a podívala jsem se na něj. Setřel mi slzy a usmál se.
,,Určitě. Opije se a zítra do bude dobré." Objal mě a mě pohladilo uvolnění.
,,Děkuju. A jak se daří tobě?" usmála jsem se a podívala jsem se zpátky na hvězdy.
,,Mohlo by to být lepší. Ale co se dá dělat, takový je život." Povzdychl si a já hned věděla, kam míří. Angie.
,,Jestli si děláš starosti o Angie, tak ta je opravdu v pořádku, jen tomu musíš věřit. Časem si najdeš jinou dívku." Povzbudivě jsem ho pohladila po ruce.
,,Ale já jinou nechci!! Angie byla jiná!!! Nebyla to ta tuctová holka jako všechny ostatní! Ona byla svá!! A to jsem na ní miloval a miluju do teďka!!! Já jí chci zpátky! Celou a jen pro mě!! Nikomu bych jí nedal!! Klidně bych Blacka zabil, aby byla moje, ale něco mi slíbila a nechci to kazit." Skončil a já nevěřila vlastním uším. Že chlap může být tak romantický. Kdyby tohle měl říct Regulus, tak by musel být na smrtelné posteli a ještě by mu to dělalo problémy. Musela jsem uznat, že mě to dojalo. Teďka ze sebe vychrlil své pocity a za to jsem ho obdivovala. Otočila jsem se na něj a měl jen trošičku skelné oči. Musela jsem ho objat okolo krku. Je vidět, že jí opravdu miluje.
,,Víš, že my dva jsme úplně stejní?" zeptal se mě a sedl si vedle mě.
,,V čem?" usmála jsem se a čekala na odpověď.
,,Oba jsme tady z donucení, chtěli jsme žít vlastní život a sen. Už nikdy se nám to nepovede." Řekl polohlasně a já přikývla. Vzal mou ruku, kde bylo Znamení zla a dal si jí ke své levé ruce. Vrhnul si rukáv a spojil mou levici ze svou.
,,Oni se k němu přidali jen kvůli rodině, aby jim neudělali ostudu. Nás donutili, abychom se stali jimi, i když ze srdce nechceme a oni nás pořád strkají dál." Povzdechla jsem si a pro něj to byl souhlas. Měl zatracenou pravdu!!! Nikdo tu z donucení není!! Jen my dva!! My nebýt jako oni, tak žijeme svůj sen, který máme. Oni ho měli také, ale zničili si ho představou o čisté krvi. Nebudu zamítat, ale já a Stan jsme taky na čistou krev.
,,Vystihl jsi to a za to jsem ti vděčná. Ale já nechci být jako oni! Zabíjecí monstrum!! Utekla bych, ale Regovi bych to udělat nemohla!! Jsem srab!!" ukočila jsem to a klekla jsem si. Klepala jsem se jak drahý pes a tekly mi slzy. Rabastan otevřel ránu, kterou jsem se pokoušela zacelit. Je znovu otevřená a má práce byla v háji. Stan mě zvedl a objal mě.
,,Tohle už neříkej. Už to nemá cenu řešit, vždycky vyhrajou oni." Utěšoval mě a bylo mi dobře. On jediný z téhle skvadry chápal. A proto jsem ho z nich měla nejradši.
,,Aly!!! Jseš tady??" volala mě Luky a rychle jsem si otřela slzy. Usmála jsem se na Stana a šla za ní.
,,Jasně, potřebuješ něco?" zeptala jsem se a ona se netvářila moc nadšeně.
,,Regulus. Už pije druhou flašku Ohnivé whisky a občas si lokne vodky. Už se moc na nohou neudrží. Měli byste jít domů." Řekla zkrouceně a semnou to málem švihlo. On kvůli takové kravině se opije? Zvedla jsem si vlečku a běžela dovnitř. Zase do sebe klopil whisky. Sebrala jsem mu flašku a ihned začal máchat rukama.
,,N-n-neber mi jí!! V-v-vrať mi jí!" řekl podnapile a chytil se mých ramen, jinak by si namlátil.
,,Nevrátím!! Půjdeme teďka na vzduch!" nakázala jsem mu a on se zarazil.
,,Nikam nepůjdu!! C-c-chci zůstat tady!" trošku se mu začali
motat slovíčka. Podepřela jsem ho a šli jsme ven. Moc mu to nešlo, ale nakonec jsme se tam dobelhali. Chtěla jsem se s ním přemístit domů, ale nějak se zbělal. Otočil se, nahnul a začal zvracet. U toho jsem zrovna nechtěla být, protože se mi taky zvedl žaludek, ale vydržela jsem to. Začala jsem ho hladit po zádech a vždycky když přišel nával, nahrbil se. Konečně přestal, kdyby ještě chvilku pokračoval, asi bych se k němu přidala. Přičarovala jsem si kapesník a otřela mu pot z čela a pusu. Pomohla jsem mu na lavičku. Sedli jsem si a on si dal hlavu do mého klína. Byl celý horký. Vypadalo to, že když hodil šavli, ulevilo se mu.
,,P-p-proč si to udělala mě?" zeptal se a slovíčka prohodil. Byl roztomilý. I když byla tma, stále měl na obličeji tu zaschlou krev. Otřela jsem mu jí a naklonila jsem se k němu. Oči měl velké, jak kdyby viděl hračku a táhlo to z něj jako z dobytka. Chtěl mi dát pusu, ale odtáhla jsem se.
,,T-t-ty už mě nemáš ráda." Ten chlast mu nedělá dobře! Mele samé kraviny! Jak jen ho to mohlo napadnout!!
,,Cože?? Vždyť ty a Annabel jste pro mě to nejcennější." Prohrábla jsem mu vlasy. Asi ho znovu nahnulo. Naklonil se a znovu se vyzvracel. Uff, na ty nové boty se netrefil. Znovu se položil a rovnou usnul. Co já s ním tady mám dělat??? Vždyť ho ani neunesu!!
,,Sssst, Rabastane!?" začala jsem potichu syčet, abych ho nevzbudila. Vylezl zpoza keře, tajemně se usmál a já pokrčila rameny.
,,Pomůžeš mi s ním domů, prosím?"
poprosila jsem ho a snažila jsem se hezky! Za ramena ho vytáhl na nohy a podepřel ho. Když jsme se přemístili do ložnice, položil ho na postel a chtěl se přemístit. Zabránila jsem mu v tom.
,,Děkuju, dneska přespíš tady." Řekla jsem a zatáhla jsem ho do pokoje pro hosty.
,,Bylo jasné, že bude namol a pěkný pokoj." Usmál se.
,,Kdybys něco potřeboval, zavolej skřítku Teu." Mrkla jsem a odešla do ložnice. Když jsem viděla Reguluse, který byl rozvalený po celý posteli, červený od vedra, tak jsem se chtěla smát. Svlékla jsem ho, modřinu na hrudi jsem mu namazala mastičkami a v kalhotkách jsem si lehla vedle něj. Jenže on se otočil, lehl si na mě a tak i zůstal. Valilo se z něj neskutečný vedro a já ho zase chladila. Byla jsem studená, jak chodící mrtvola.

Byl podvečer. Za celý den jsem toho stihla moc. Byla jsem konečně u doktora a udělal mi prohlídku. Vymysleli nějaké nové kouzlo, které určí pohlaví dítěte už v prvním měsíci těhotenství. Hned jsem to musela zkusit. Ale pohlaví si nechám ještě pro sebe. Annabel byla celý den překvapivě hodná. Dokonce hladila i Lady, která vyrostla moc rychle. Ten čas letí. Regulus byl celý den nasraný, protože ho po včerejšku bolela hlava a lektvar proti opici jsem mu schovala. Jen ať se z toho ponaučí. Byl celý den zalezlý v pracovně, takže byl klid. Mohla jsem si po domě dělat co jsem chtěla.
Najednou jsem z jeho kanceláře uslyšela křik a šla jsem blíž.
,,Víš, jak ty papíry byla cenné!!!" zaječel Regulus a chvíli přemýšlela o jeho duševním zdravý.
,,Tatíííí!" zajíkala se Annabel a propukla hysterický pláč. To snad nemyslí vážně!! Vletěla jsem dovnitř a podívala se na ně. Regulus nasraně rozhazoval roztrhané papíry, které se týkaly dědictví a Ann brečela v koutě, jak kdyby jí zbil. To naštěstí ne.
,,Proč na ní řveš!!! Vždyť je malá!!! Nemá z toho rozum!!" vyjela jsem na něj ostražitě a stoupla si před naší dceru.
,,Víš, jak ty papíry jsou cenné!! Mají nevyčíslitelnou hodnotu!!! A ona je roztrhala!!! Jsou na malinkaté kousíčky!!!" zakřičel na mě a stoupl si přede mě.
,,Tak máš do prdele hůlku!! Máš si tady zamknout!!" bránila jsem se a založila si ruce na prsou.
,,Měl jsem zamčeno!! Ale někdo to musel odemknout!!! A neřvi na mě!!" ruce měl zaťaté a hnusně se na mě díval. Jestli řve, kvůli tomu, že ho bolí hlava, tak to trochu přehání!!!
,,Proč bych nemohla na tebe řvát!!! Když ty řveš na naší dceru, které nebyl ještě rok?!!!" zhluboka jsem se nadechovala. Takhle jsem se nikdy nechytli a ještě kvůli taková kravině!!! Regulus vypadal, jak kdyby měl za chvíli vybouchnout.
,,Crucio!!!" zahřměl a mě málem vyletělo srdce z krku. Spadla jsem na zem a prohnula jsem se. Bolest mi procházela celým tělem. Svaly mi ječely bolestí a já taky. Z dálky jsem slyšela plakat Annabel a přes slzy jsem viděla Reguluse, jak stojí stále s napřaženou hůlkou. Cítila jsem, jak mi bolest prochází každičkým citem a každičkým svalem. Mohl by se rovnat s Malfoyem. Už chci konec!!!! Uslyšela jsem cinknutí hůlky a mé tělo se povolilo z křeče. Byla jsem vařící.
Annabel se ke mně doplazila a svou malou ručičkou mě začala hladit po zpocené hlavě. Rozklepanou rukou jsem jí vzala za tu ručičku a dala jsem jí na ní pusu.
,,Maminko, bojí tě něco?" milovala jsem jí. Najednou jsem měla divný pocit v břiše a chytla mě neuvěřitelná křeč do podbřišku. Schoulila jsem se do klubíčka a snažila jsem se dýchat. Nepomáhala to. Regulus ke mně rychle přiskočil, ale odkopla jsem ho.
,,Nešahej na mě!!" zařvala jsem mezi slzami. Seděl u stolu a lítostivě se na mě koukal. Zavolala jsem Teu, aby odvedla Annabel.
,,Má paní, vy krvácíte." Řekla a ukázala někam k nohám. A mě napadlo jediné. Šáhla jsem si rukama mezi nohy a prsty jsem měla celé od krve. Propadla jsem v pláč.
,,Musíte rychle k doktorovi." Luskla prsty a Ann zmizela. Asi jí přemístila k babičce. Podívala jsem se na Reguluse.
,,Nenávidím tě, Arcturusi!" sykla jsem a Tea mě přemístila do nemocnice.

Regulus Arcturus Black:
Co jsem to kurva udělal!!!! Jsem naprostý kretén!!!! Zvedl jsem se ze země a podíval jsem na malou loužičku krve, která byla na zemi. Její krve. Jak tam ležela, zmítala se v křečích a já jen stál s tou hůlkou. Měl jsem si uvědomit, že je těhotná!!! Zavalil mě vztek. Začal jsem házet předměty, který se mi dostali do ruky, jen abych se zbavil toho vzteku. Párkrát jsem kopnul do stolu, povalil jsem židli a vyházel všechny knížky z knihovny. Nic nepomáhalo!!! Našel jsem tu desetiletou Skotskou a nalil si. Pořád jsem slyšel ty její slova!!!
Nenávidím tě, nenávidím tě, nenávidím tě, Arcturusi!!!!
Alysha Alexandra Black:
Ležela jsem v nemocnici. Nehybně jsem ležela na boku a zírala do zdi. Udělal to. Poslal na mě tu kletbu. V duši jsem doufala, že to nikdy neudělá, mýlila jsem se. Od toho, kterého miluju (stále stejně), i když mi provedl tohle. Když mě sem Tea přemístila, tak můj doktor nevěřil vlastním očím. Před pár hodina jsem se u něj radovala a teď tohle. Debilní osud. Hned mi udělal nějaký zákrok a poté mi oznámil, snad tu nejhorší zprávu. Že jsem potratila.
,,Zabil sis jediného syna." Zašeptala jsem do prázdného pokoje. I když nebyl jeho, neřešila jsem to. Remuse jsem v téhle chvíli vůbec neřešila, byla bych ještě více odepsaná. Slzy mi samovolně stékaly na polštář a vlhčily ho. Cítila jsem se prázdná. A já byla prázdná…..
P.S. Tahle písnička se mi více hodí k Regulusově části. Všimla jsem si, že v komentech píšete, že by to Regulus nikdy neřekl. On ti neříká, on si to myslí v hlavě, kam nikdo nevidí a nikdo to na něm nepozná..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Moony Moony | Web | 24. prosince 2010 v 14:06 | Reagovat

Tak to je teda bomba =) Alysho povedla se ti... když si tolikrát ztratila nit a zase ji nacházela, vyšlo z toho nádherná kapitolka =) teď k povídce: to že Alysha otěhotněla s Remem za to budeš pykat :D ale je mi líto, že o to dítě přišla... Regulus je kretén.. tvoje bitka je boží :D vymyslela si to dobře, i přesto, že si to tam nechtěla dát a já přesvědčila :D:D no co přiznám se :D no doufám, že napíšeš další část brzo, zajímá mě jak to bude s nimi pokračovat =)

2 Moreen Moreen | Web | 24. prosince 2010 v 17:02 | Reagovat

teda, těhotná na začátku a na konci potrat, rychlý sled událostí, to musím říct. jak se zachoval regulus je takové, no, zmijozelské. ale na druhou stranu, možná lépe, kdyby někdy v budoucnu přišel na remuse, tak by nejen mohla o děcko přijít, mohl zabít i ji, na to je dost vznětlivý. a nakonec by se uchlastal k smrti.. a pohádky je konec :-D hezké ne? tak ne, nechám to na tobě.. šťastné a veselé i tobě, Aly :-)

3 Francys Francys | 24. prosince 2010 v 21:46 | Reagovat

hééj, tohle jsme si nedomluvily :( :D chudák Alysha i Regulus. Blbej Lucius. Jinak kapitola je úžasná, jako všechny ;) moc se ti povedla :)

4 Neliss "Nellie" Screamers Neliss "Nellie" Screamers | E-mail | Web | 27. prosince 2010 v 11:30 | Reagovat

Tomu sa hovorí šoky teda! Chudák Alaysha, Regulasa proste nemám rada... Ale asi je to takto naozaj lepšie.

5 Muhe Muhe | Web | 7. ledna 2011 v 16:10 | Reagovat

Úžasná kapitola, dárek fakt pěkný :-D a ta písnička je skvělá, ostatně jako skoro všechny od Sonaty, jen mě trochu rušilo to množství vykřičníků

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama